Sluníčko svítí, vzduch se tetelí horkem a my celí šťastní vyrážíme k vodě, na koktejly, grilování nebo třeba za sportem. Jenže... příliš mnoho slunce a vedra vám může značně zkomplikovat život. A co hůř, může ho dokonce ohrozit. Jak se tedy bránit potížím z horka? Poradíme vám ve třetím dílu našeho letního seriálu. Horko! Aneb jak na úpaly, úžehy a letní angíny.
V létě se mi často dělá špatně. Hlavně když jedu třeba autobusem a není místo k sezení. Jakmile chvíli stojím, začne se mi motat hlava a za chvíli o sobě skoro nevím. To samé, když ležím a pak vstanu. Usnout na sluníčku? Nedej bože. Zajímá mě, jestli s tím mohu něco dělat. Nevím, čím to je, jestli nejsem nemocná. Nemůžu mít třeba úpaly nebo úžehy? Martina, Praha
Především je třeba uvědomit si, že úpal a úžeh není totéž. Jak se liší? Úžeh je následkem „sežehnutí“ hlavy slunečním žárem. Na úpal ale stačí „jen“ horko - můžete ho tedy dostat třeba i v kotelně.
ÚPAL
Tato zdravotní komplikace vzniká přehřátím organismu, svou roli hraje samozřejmě i dehydratace, tedy nedostatek tekutin. Hlavním projevem úpalu je bolest hlavy. K ní se přidává zvracení, rychlé dýchání, závratě, suchá kůže bez potu, teplota. V těžkých případech hrozí smrt. Jak se bránit? Především dostatkem tekutin, vyhýbáním se fyzické zátěži a dodržováním siest -tedy poledních odpočinků ve stínu. Pokud ale úpalu nezabráníte, je nutné postiženého rychle přenést do stínu nebo větrané místnosti, uvolnit mu oděv a opatrně doplňovat tekutiny, například mírně osolenou vodu nebo iontové nápoje. Od věci není ani postřikovat tvář a tělo vodou ve spreji, případně ledovat třísla a hlavu. Absolutně nutné je sledovat tělesnou teplotu nemocného a raději přivolat lékaře. To platí hlavně u starších lidí a dětí nebo lidí s dalšími nemocemi, například cukrovkou či chorobami srdce.
ÚŽEH
Říká se mu také sluneční úpal a jde o přehřátí mozku a mozkových blan po pobytu na prudkém slunci. Prevence je snadná - rozhodně byste se měli chránit pokrývkou hlavy. I tady ale platí pravidlo dostatku tekutin a rovněž pravidelného ochlazování těla pod sprchou nebo v bazénu. Pokud úžehu nezabráníme, očekávejme podobné projevy jako při úpalu, který se mimochodem často přidruží. Nemocného však může postihnout i ztuhnutí šíje a v krajním případě otok mozku a dokonce smrt. Pokud tedy někdo v naší blízkosti trpí zmíněnými potížemi, je třeba ho opět přenést do chladnější místnosti a starat se o jeho ochlazování a opatrný přísun tekutin. Nikdy není od věci volat lékaře.
JE TO VŠECHNO?
Není. Horko na nás nachystalo i jiné nástrahy. Vedro výrazně vyčerpává organismus, proto v letních měsících hrozí také další potíže. Nedostatek tekutin může mít za následek tzv. tepelnou exhausci neboli vyčerpání. Tento dlouhodobější stav vyžaduje jediné - doplnění tekutin. Ale pozor, ne že najednou vypijete litr vody - tekutiny je třeba doplnit pomalu a po malých dávkách. Podobně může člověka postihnout mdloba z horka. Ta přichází většinou po delším stání v horku. Jak proti mdlobě? Opět dostatkem tekutin, ochlazováním a pokud možno kratší procházkou. Pozor si dejte také na křeče. Ty se dostavují většinou po těžké námaze v horku, kdy se hodně potíme. Recept je už tradiční - vyhnout se přetěžování těla a doplnit tekutiny. Pokud budeme pít například iontový nápoj nebo minerálku či mírně osolenou vodu, potíže by měly samy odeznít.
ANGÍNA?
Ale ano, proč ne? Pokud někomu připadá neuvěřitelné, že by v létě přišel o hlas nebo dokonce onemocněl angínou, plete se. Co je příčinou? Především časté změny teplot. Venku je horko, v místnosti či autě klimatizace... Tělo se neumí vyrovnávat s rychlými změnami teploty a následkem pak může být například kolaps organismu nebo například onemocnění dýchacích cest. Recept je jednoduchý -nenastavujte si klimatizaci na 18 stupňů, když je venku třicet. Vyhýbejte se rychlým přechodům, dopřejte tělu čas na přizpůsobení. Pijte dost tekutin, aby sliznice byly vlhké. Ale pozor - tekutiny nesmí být přechlazené. Vyhněte se vodě s ledem nebo té, která se chladila v mrazáku. A starejte se i o dostatek vitaminů z ovoce a zeleniny.
CO S VEDREM:
* Hodně pijte. Raději mějte vždy u sebe malou láhev vody. Pomůže od okamžité nevolnosti a zajistí dostatek vláhy.
* Nezavrhujte klobouky a čepice. Stačí alespoň lehký šátek, ale hlavu si kryjte před přímým žárem.
* V poledne do stínu. Nejde jen o spálení sluncem. Přímé světlo vás i přehřívá. Ochlaďte se pod stromem.
* Plavejte. Když jste u vody, nezanedbejte pravidelné ochlazování těla v bazénu, rybníku nebo pod sprchou.
* Nepřepínejte se. Extrémní sportovní výkony si nechte, až vedra pominou. Jinak si říkáte o kolaps.
* Choďte. Dělá se vám mdlo? Nestůjte nacpaná v tramvaji, ale jděte domů procházkou. Mdloby nepřijdou.
* Nepodceňujte nevolnost. Speciálně ve vedrech si můžete hodně ublížit. Ještě pozornější buďte, jste-li těhotná nebo máte-li zdravotní potíže.
