Sladký život
Bez cukru? Hodně lidí si bez něj svůj život nedovede představit. Někteří se ale musí naučit bez něj žít. Je to opravdu tak strašný život, když si nesmíte osladit kávu nebo sníst dortík?
*Co to cukrovka?
Pro někoho obávaný strašák, pro někoho představa, že si prostě „tu a tam ubere cukru a bude to“. Cukrovka, s nadsázkou řečeno, umí obojí. Na jednu stranu nám život zase tolik ovlivnit nemusí, na druhou stranu nám ho ale může zničit. Nejvíc přitom záleží právě na nás a našem přístupu. Málokdo si například uvědomuje, že v případě diabetu II. typu vytěží maximum z jednoduché prevence – vyvážená strava, v níž nepřevládá bůček, slanina, vepřová kolínka a podobné zabijáky, zdravý přístup k pohybu, péče o vlastní tělo – to všem může riziko cukrovky přinejmenším oddálit. A pokud se to nepodařilo, je namístě zodpovědnost – jedině díky ní totiž s nemocí můžeme úspěšně bojovat. A pokud se bojíte slavné diabetické diety, nemusíte. Vyptali jsme se na ni za vás.
* Většina lidí si myslí, že cukrovkářská dieta znamená prostě nejíst sladké. Opravdu je to tak jednoduché?
Ani náhodou, ostatně – sladká chuť je relativní záležitost silně individuálního charakteru – co je pro jednoho trochu sladké, může být jiným vnímáno jako přeslazené. Nicméně máte-li na mysli sladkosti jako sladké moučníky, zmrzlinu a čokoládu slazené cukrem, ani tyto nemá diabetik zakázány – zaleží však na tom, kolik je v nich obsaženo cukrů a tuků. Od toho a také od jeho momentálního tělesného stavu a situace se pak odvíjí, jak velikou porci jich může najednou požít.
* Aby nedošlo k mýlce – je nutné vypustit sladkosti nebo omezit či vypustit sacharidy jako takové, tedy včetně například pečiva, těstovin atp.?
O sacharidech ve formě pečiva či příloh, jako jsou brambory, těstoviny, knedlíky nebo rýže, se ve smyslu vypuštění opravdu nedá mluvit. Jsou velmi potřebnou a téměř nezastupitelnou živinou pro všechny lidi, tedy i pro diabetiky. Neznám žádnou smysluplnou dietu, v níž mají být vynechány.
* Jak se díváte na dia cukrovinky? Může se jich jíst „co hrdlo ráčí“, nebo jsou tam nějaká omezení?
Vy už víte, co odpovím, že? Dia cukrovinky považuji za takový nepříliš povedený pokus obejít zákony přírody. Sama je svým klientů s cukrovkou nedoporučuji, a to ani těm, kteří mají diabetes II. typu a kteří si na ně ve snaze „jíst sladké, a neškodit si“ mnohdy potrpí, a často, zdánlivě paradoxně, ke své vlastní škodě.
* Jak se liší diety při cukrovce I. a II. typu?
Přestože oba typy diabetu mají naprosto odlišnou etiologii, lze říci, že u obou diet se základní zásady neliší, tím myslím strava 3–5x denně, regulovaný příjem sacharidů, tj. používat na jednu porci denního jídla (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře) individuální, tedy tělu odpovídající množství sacharidů, dostatek bílkovin, přiměřeně tuků, dostatek zeleniny a zhruba 2 litry neochucených kvalitních tekutin. Je ovšem nutné konstatovat, že u diabetiků II. typu, a těch je většina, se často diabetes snoubí s obezitou a jedná se pak spíš o redukční dietu, která má (je-li ovšem dodržována) výrazně léčebný účinek. Termín „redukční“ znamená, že platí výše uvedené zásady, ale člověk přijme v jídle méně energie (kalorií či joulů), než dokáže spálit, což mu umožní odložit přebytečný tělesný tuk. U diabetiků I. typu se zpravidla ani nehovoří o dietě, nýbrž o „regulované stravě“, a jejich stravovací přístup je velmi pružný a vysoce individuální. Jeho dobré ovládnutí je pro ně otázkou dobré kompenzace a kvality života.
* Co když svou dietu poruším nebo dokonce soustavně porušuji?
Pak se vám, budete-li diabetik, bude špatně dařit. Někdy hned – může vám být špatně při hypoglykemii, tedy příliš nízké hladině cukru v krvi, ale i při hyperglykemii, což je naopak vysoká hladina cukru v krvi. Toto jsou stavy nepříjemné, ale pomíjející. Budou-li však obě extrémní hladiny cukru v krvi nastávat často a trvat déle, poškodí vám různé tělesné tkáně, jako jsou např. cévy či nervová vlákna, a pak mluvíme o tzv. pozdních komplikacích, což jsou stavy zákeřné a často nevratné; to jsou pak známá onemocnění srdce – makroangiopatie, očí – retinopatie, nohou – diabetická noha, nervů – neuropatie, ledvin – nefropatie atd. S trochou „bolestné jedovatosti“ bych ovšem chtěla připomenout, že špatný stravovací přístup se týká i nediabetiků, i oni se mohou dlouhodobě poškozovat, a tak se propracovat k nejrůznějším onemocněním – kupříkladu známý infarkt nepostihuje jen diabetiky, že. Připomínám to proto, že mnohý z nás dokáže každému diabetikovi sdělit: nesmíš se přejídat, máš cukrovku, já mohu, já ji nemám.
* Znám případ, kdy pacient vůbec nedržel dietu a jen si píchal víc inzulinu. Co riskuje?
Ony výše zmíněné vratné i nevratné stavy organismu. Možná to bylo i proto, že mu někdo řekl, že diabetická dieta je protivně omezující stravovací přístup a on k ní získal zásadně odmítavý přístup. Někdy méně znamená více a i špatná informace dokáže člověka odradit. Možná bychom mohli na cukrovku především II. typu hledět jako na takové volání našeho těla o pomoc – ve smyslu, že chce lepší „údržbu“...
* Jak se snáší diabetická dieta a alkohol?
V přiměřeném a běžně doporučovaném množství (stejně jako u zdravého člověka) si nijak nepřekáží. Alkohol ve větší dávce však umí způsobit hypoglykemii a zvláštní omezení se týká léků typu metformin, kdy je lepší alkohol nekonzumovat vůbec, snad s výjimkou jednoho (300–500 ml) piva.
* Jak se snáší cukrovkářská dieta a například káva nebo černý čaj či jiné kofeinové nápoje?
Nemá problém, dokonce existují studie (sice malé, ale milé), ze kterých vyplývá, že dvě kávy denně jsou z hlediska prevence diabetu přínosné. Na čaj, dokonce i na černý, lze slyšet a číst jen chválu. Připomínám ovšem přiměřenost, ostatně v nepřiměřeném množství škodí všechno – i ta zelenina.
* Které potraviny je potřeba při diabetické dietě vypustit úplně?
Žádné, z mého pohledu snad jen ochucované, barvené limonády a nekvalitní uzeniny. Uzeniny jsou totiž takový nepříliš přínosný výdobytek civilizace a jejich kvalita mi často připomíná podvodnou reklamu. Znáte to: vypadá a chutná to jako šunka, a maso se v tom skoro nenachází... Které naopak nesmějí chybět? Pokud člověk netrpí žádnými dalšími chorobami, tak jsou to maso, mléko, sýry, vejce, ryby, obilí a výrobky z něj, brambory, rýže, těstoviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy, kvalitní voda a neslazené minerálky... Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Samozřejmě se nemusí jíst vše najednou...
* Jak je to s umělými sladidly? (Četla jsem, že mohou být velmi škodlivá, je to pravda?)
Osobně je nedoporučuji ani diabetikům, ani hubnoucím ženám a mužům. Ano, některá mohou být i škodlivá, ale buďme realističtí – nikoli „velmi“. Kdyby byla jedovatá nebo jednoznačně prokazatelně škodlivá, neprošla by schvalovacím procesem. Ono je více věcí, které nám také škodí, a jejich prodej je dobrý byznys a jejich příjem ponechaný na svobodném rozhodnutí každého z nás...
* Znamená diabetická dieta automaticky zhubnutí? Myslím tím: budu-li ji dodržovat, nese to s sebou automaticky důsledek, že také zhubnu?
V žádném případě – hubnout budete vy i kdokoli jiný s dietou i bez, pokud ve svém jídle přijmete méně energie, než dokážete spálit. Vaši schopnost spalování ovlivňuje mnoho faktorů. Mimo jiné i ten nejznámější – pohyb. Faktor, který naše hubnutí rozhodně neovlivní, je ten, že se nám připadá, že jíme málo, méně než kdokoli jiný... Na závěr bych chtěla zdůraznit, že stravovací přístup, jemuž se říká diabetická dieta, ovšem zbavená všech nepřesností a mýtů, které bohužel stále přetrvávají, by se vlastně měl jmenovat racionální a prospěl by z mnoha důvodů každému zdravému člověku, pokud chce zůstat dlouho zdravý.
