Historie sladidel
Historie aspartamu
Sladká chuť aspartamu byla objevena Jamesem Schlatterem v době, kdy pracoval pod vedením Roberta Muzura z G. D. Searle & Company. Aspartam byl Schlatterem připraven jako meziprodukt při vývoji protinádorového léčebného postupu a sladkou chuť zaznamenal, když si naslinil prst, aby obrátil stránku ve svém zápisníku. Látka Aspartam se později stala známou jako nízkoenergetické sladidlo Nutra Sweet. Pod tímto obchodním názvem byl Aspartam uveden na trh v roce 1983. V témže roce také začalo jeho úspěšné pronikání na světové trhy. Aspartam umožnil výrobcům dodávat potraviny a nápoje splňující požadavky na moderní náhradní sladidlo.
Jen velice málo látek prošlo úspěšně takovými náročnými testy a podrobným vyšetřením jako Aspartam. Podrobil se metabolickým, farmaceutickým, toxikologickým a teratologickým studiím mutagenního potenciálu a rozsáhlým klinickým testům. Po dlouholetých výzkumech Aspartam vyhověl velice přísným normám a byl schválen pro širokou veřejnost.
Objev aspartamu má obrovský komerční význam. Aspartam je svou chutí téměř nerozeznatelný od cukru, ale na rozdíl od cukru neobsahuje téměř žádnou energii. Vzhledem k tomu, že je skoro dokonalou napodobeninou cukru , není překvapením, že způsobil revoluci v nízkoenergetické oblasti potravinářského průmyslu.
Nejvýznamějším hlediskem spotřebitele při výběru náhradního sladidla je chuť. To potvrzuje zklamání většiny lidí po zavedení prvních umělých sladidel, které odrazovaly svojí hořkostí a pachutí po jejich použití. V té době byla výroba nízkoenergetických sladidel vždy spojena s kompromisem. Umělá sladidla se chuti cukru zdaleka nevyrovnala, proto zákazník musel neustále volit mezi chutí či snížením příjmu energie. Řada lidí byla nucena vzdát se svého požitku ze sladkosti buď částečně, nebo zcela.
Po dlouholetých výzkumech Aspartam vyhověl velice přísným normám a byl schválen pro širokou veřejnost. Pouze lidé s dědičným onemocněním zvaným fenylketonurie musí kontrolovat svůj příjem fenylalaninu ze všech zdrojů včetně aspartamu. Výrobky obsahující aspartam mají vždy upozornění na etiketě, že obsahují fenylalanin.
Proč člověk sladí
Obliba sladké chuti je pravděpodobně člověku již vrozená, protože už po narození dává dítě přednost sladké tekutině před nesladkou. Člověk vyhledává sladce chutnající potravu - sladké plody a především med, který je nestarším sladidlem od nepaměti.
Člověk miluje sladké, protože je snadno dostupným a výborným zdrojem energie a mimořádně uspokojuje naše chuťové buňky. Mimoto stimuluje tvorbu endorfinů, které v nás vyvolávají dobrou náladu.
Nadměrná konzumace cukru však přispívá ke vzniku tzv. civilizačních chorob. Zvýšený kalorický příjem potravin začal v poslední době tvořit nerovnováhu v organismu, sacharidy začaly v potravě převažovat a nadměrné množství energie začalo přinášet nepříznivé zdravotní důsledky.
Proto byly hledány náhražky, které by v potravě dávaly sladivý účinek a přitom by nezvyšovaly energetickou hodnotu potravin.
Objev aspartamu má obrovský komerční význam. Aspartam je svou chutí téměř nerozeznatelný od cukru, ale na rozdíl od cukru neobsahuje téměř žádnou energii. Vzhledem k tomu, že je skoro dokonalou napodobeninou cukru , není překvapením, že způsobil revoluci v nízkoenergetické oblasti potravinářského průmyslu.