Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náhradní sladidla

21. 1. 2009

Náhradní sladidla a speciální potraviny pro diabetiky

Diabetikům lze doporučit nealkoholické nápoje slazené neenergetickými sladidly. Pokud jde o jiné speciální „dia“ či „dietních“ potraviny, neexistuje dostatek podkladů pro jejich doporučování diabetikům. Mnoho speciálních „dia“ výrobků obsahuje hodně tuků a energie a bývá současně dražších než běžné potraviny. Jejich soustavná spotřeba může snižovat compliance diabetiků s dietní léčbou.

Pro snazší započítání příslušné potraviny do dietního plánu se doporučuje označení potravin z hlediska obsahu energie i jednotlivých živin (sacharidů, tuků, cholesterolu a bílkovin včetně druhu sacharidů) jak ve 100 g výrobku, tak v daném množství potraviny. Diabetikům lze obecně doporučovat nízkoenergetické potraviny (např. se snížením energie o více než 30 % oproti obsahu energie ve srovnatelném výrobku) odpovídající racionální stravě a započítané do dietního plánu. V praxi jde nejčastěji o light nápoje a light mléčné výrobky.

Fruktóza a další energetická sladidla mohou mít pouze příznivý vliv na omezení kazivosti chrupu a nemají jiné zvláštní výhody pro diabetiky ve srovnání se sacharózou. Fruktóza může sice vést k menšímu vzestupu glykémie než izokalorické množství sacharózy nebo škrobu, ale může mít nepříznivý vliv na krevní tuky a neměli by ji používat diabetici s dyslipidémií. Sorbitol a jiné cukerné alkoholy vedou rovněž k menšímu vzestupu glykémie než sacharóza a mají i o něco menší energetický obsah, avšak mohou působit trávicí obtíže. Jak fruktóza, tak sorbitol by měly být započítány do celkového energetického příjmu a jejich denní příjem by neměl překročit 50 g.

Neenergetická sladidla jako sacharin, aspartam, acesulfam K, sukralóza a cyklamát jsou prospěšná zejména z hlediska snížení energetického příjmu v nápojích a případně při vaření či pečení. Nedoporučují se těhotným diabetičkám.

Celková energie a hmotnost

Podrobné doporučení regulace příjmu energie není nutné pro diabetiky s přijatelnou hmotností, tj. s body mass indexem (BMI) 19-25 kg/m2 u dospělých diabetiků.

Pro osoby s nadváhou, obezitou nebo s tendencí k obezitě pak platí omezení energie tak, aby se co nejvíce přiblížili přiměřené hmotnosti nebo aby se předešlo váhovému přírůstku. Dietní doporučení se v těchto případech soustřeďuje především na omezení spotřeby energeticky nejbohatších živin, tj. tuků a alkoholu, a relativní zvýšení podílu sacharidů s vyšším obsahem vlákniny. Součástí redukčních diet je i doporučení fyzické aktivity. Dietní doporučení by mělo být individualizováno tak, aby se docílilo snížení nejméně o 500 kcal/den (2100 kJ) proti dosavadnímu příjmu, které může vést k redukci hmotnosti o 1-2 kg/měsíc. Je známo, že i menší redukce hmotnosti u diabetiků nezávislých na inzulinu snižuje inzulinovou rezistenci, redukuje jaterní glukoneogenezi a zlepšuje i funkci B-buněk pankreatu produkujících inzulin. Dochází proto nejen ke snížení glykémie a hladiny triglyceridů, ale i krevního tlaku.

Diety s výrazně sníženým obsahem energie (very low calory diets) mají být rezervovány pro velmi obézní diabetiky a řízeny zkušeným centrem. Může docházet ke snížení bazálního metabolismu i netukové hmotnosti. Tyto diety se užívají obvykle maximálně po dobu 4 týdnů. Jsou-li doprovázeny behaviorální terapií ovlivňující stravovací zvyklosti, mohou mít dlouhodobý efekt. V indikovaných případech je u rizikových pacientů s BMI nad 35 kg/m2 možné zvážit i chirurgické řešení redukující objem žaludku.

Spotřeba energie u dětí a adolescentů, u těhotných a kojících žen je obvykle určována fyziologicky kontrolou chuti k jídlu. Speciální regulace příjmu energie proto většinou není nutná, pokud nejsou pacienti obézní nebo pokud naopak neztrácejí nepřiměřeně na hmotnosti. U těhotných diabetiček bývá energetická spotřeba vyšší asi o 300kcal/den. Objevuje-li se ranní ketóza při normální glykémii, je vhodné zvýšit příjem potravy na druhou večeři nebo přidat jídlo kolem 3. hodiny v noci.